Druh a rozsah ohrožení

Povodně:

Povodněmi se podle vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Přirozená povodeň

Vzhledem k typické povaze povodní - přirozených povodní - přicházejících po toku řeka Moravice - lze povodeň vcelku dostatečně a v předstihu předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby ČHMÚ. S ohledem na pravděpodobné postupové rychlosti a doběhové doby - povodeň vleklého typu - lze vývoj povodňové situace odhadnout a činit potřebná opatření na úrovni obce, zejména varováním obyvatel obce - lidé se stihnou na příchod povodně připravit - odjet s automobily, vynést majetek do vyšších pater, aplikovat ohrázování protipovodňovými prostředky apod. v dostatečném čase. Z toho důvodu má PK obce na základě zkušeností odhadovat hydrologický dopad na obyvatelstvo ze všech možných dostupných předpovědních zdrojů o předpovědi srážkové činnosti ve svém území.

Lokalitu je nutno hydrologicky rozdělit na:

1. dílčí povodí, tedy toky lokálního významu pramenící v nejbližším okolí obce, včetně svodných příkopů a odtokových kanálů

2. samotný páteřní vodní tok řeky Moravice

ad 1. na těchto vodotečích se projevuje lokální srážka sytící příkopy, kanály a lokální toky, vlivem činnosti obyvatelstva i podniky rozvíjejícími svou aktivitu na katastru obce. Tyto vodoteče způsobují podmáčení objektů, lehké vybřežení z koryt na okolní pozemky pobřežníků, ale hospodářské škody nejsou významné.

ad 2. vodní tok Moravice je ovlivněn vodohospodářskou soustavou VD Harta - VD Kružberk, která dnes prakticky zamezuje svým retenčním prostorem vzniku povodně vyšších stupňů povodňové aktivity na toku Moravice. Při manipulaci podle platného manipulačního řádu vodohospodářské soustavy se na vyšších průtocích projeví jen povodí od přehradního profilu nádrže (obce) Kružberk přes Vítkov-Podhradí až po obec Branka u Opavy, popř. soutok Moravice s Opavou v Opavě.

Provedené ohrázování koryta řeky Moravice v zastavěném území obce Branka u Opavy poskytuje obci povodňovou ochranu na Q₁₀₀ tj. 280 m³/s.

K vybřežení a tedy vzniku povodně tedy může dojít na řece Moravici v profilu silničního mostu III/4644 Branka - Chvalíkovice ledovými nápěchy, případně přehrazením průtočného profilu naplaveninami.

Na odvodňovacím příkopu v místě silničního propustku na státní silnici I/57 Hradec-nad-Moravicí - Branka u Opavy - Opava.

Rovněž je teoretický možné způsobit zvýšené vodní stavy na vodním náhonu v Branečkých železárnách při nesprávné manipulaci se stavidly.

Povodeň z přívalových srážek

Přírodní jev - povodeň z přívalových srážek , tzv. blesková povodeň,  je zde také, i když v menším rozsahu, povodní typickou a může se objevit zejména v letních měsících - a považuje se za výrazné ohrožení obce, kdy se mimořádná událost řeší při relativním nedostatku času, ve ztížených podmínkách vyvolaných výpadky dodávek elektrické energie, komunikačního a internetového spojení nebo situací ohrožujících životy.

Přirozenou povodní od vodního toku Moravice je ohrožena obec Branka u Opavy, kde může být zaplaveno několik desítek budov a infrastruktura obce.

Místa ohrožená bleskovou povodní na území obce Branka u Opavy. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Místně nejrizikovější a nejrychlejší jsou situace, které přináší bouřky z tepla, nebo přechody jednotlivých studených front a lokálními intenzivními bouřkami. Při těchto situacích můžou spadnout srážky v řádech 30 - 50 mm za hodinu (krátká kritická srážkoví epizoda) nebo 100 - 150 mm/ 24hod (delší intenzivní kritická srážková epizoda) a vyvolat bleskové povodně. Obecně se uvádí velká rizikovost již od 30 mm za krátkou srážku, nebo 50 - 150 mm za 24 hodinovou srážkovou epizodu.

Ohrožení obce povodní z toků řeka Moravice

Povodeň při opuštění koryta toku Moravice  zaplavuje obytnou zástavbu jižní části obce Branka u Opavy na levém břehu, která je tvořena rodinnými domy.

(viz kapitola Ohrožené a ohrožující objekty).

Zvláštní povodeň

Zvláštní povodní se rozumí povodeň způsobená:
□    protržením přehradní hráze vodní nádrže, (VD Kružberk / i následkem poruchy na výše protiproudně ležící VD Slezská Harta)
□    poruchou výpustného zařízení vodní nádrže, (Kružberk / / i následkem poruchy na výše protiproudně ležící VD Slezská Harta)
□    urychleným vypouštěním vody z nádrže (nad rámec manipulačního řádu) z důvodu bezpečnosti díla. (VD Kružberk)

Příčinou takovéto havárie může být např. porucha, technická závada, zemětřesení, teroristický útok nebo válečný konflikt.

Území obce Branka u Opavy je ohrožováno zvláštní povodní z vodních děl KRUŽBERK (a ev. SLEZSKÁ HARTA).

Vodohospodářská soustava 2 vodních děl ovlivňuje celkové vodohospodářské poměry v obci Branka u Opavy svou retenční kapacitou povodňových průtoků řeky Moravice a jejích přítoků a následným řízeným odpouštěním, řídícím se manipulačním řádem této vodohospodářské soustavy.

VD Kružberk

Zvláštní povodeň typu 1

Vymezení dopadu zvláštní povodně VD Kružberk vychází z téhož podkladu jako pro nádrž Slezská Harta (která ovšem Kružberk na toku Moravice předchází), proto je Kružberk pro situaci zvláštní povodně na dolním toku Moravice rozhodný.

Ve studii byl zkoumána možnost narušení tížné hráze přelitím při průchodu průlomové vlny od VD Slezská Harta. Přehrada Kružberk vytváří při průběhu této průlomové vlny ponořený stupeň.

Z analýz kritických provozních situací vyplývá:

• Při přelití betonové hráze VD Kružberk průlomovou vlnou od VD Slezská Harta nebude porušena stabilita hráze.
• Teoretické porušení stability nemá na následný průběh průlomové vlny v korytě pod VD Kružberk významný vliv. V okamžiku vzniku této situace je již údolí pod VD Kružberk zatopeno nad úroveň koruny hráze.
• Kulminační hladiny ani průtoky v korytě pod hrází nejsou ovlivněny, pouze dojde ke zvětšení objemu a prodloužení (v čase) sestupné části povodně.

Rozsah ohroženého území a analýza časových a objemových možností

Zvláštní povodeň typu 2

Maximální odtok z nádrže může na VD Kružberk nastat při poruše:

• segmentového uzávěru spodní výpusti. Max. kapacita segmentového uzávěru je 49,4 m³/s. Spodní výpust lze uzavřít na vtokové straně hradidlovou tabulí i za plného průtoku.
• segmentových uzávěrů přelivů při hladině v retenčním prostoru. Přepadající množství vody bude závislé na výšce hladiny v retenčním prostoru, nepřesáhne však 106,22 m³/s.

VD SLEZSKÁ HARTA

Zvláštní povodeň typu 1

Výchozím podkladem pro vymezení dopadu zvláštní povodně na území pod přehradou je studie „Vodní dílo slezská Harta, Vodní dílo Kružberk  - studie kritických provozních situací pro kaskádu vodních děl“, zpracovaná firmou Hydro Export s.r.o Praha v listopadu 1999.

Ve studii byla zkoumána teoretická možnost narušení tělesa hráze přelitím za katastrofální povodně a narušení hráze vnitřní erozí při poruše styku těsnícího jádra s injekční chodbou.

Z analýz kritických provozních situací vyplývá:

• průchod katastrofální povodně nádrží, při výšce hladiny v nádrži v úrovni mezi min. a max. letní hladinou dle Manipulačního řádu, lze výpustným zařízením přehrady převést s částečným přelitím hráze v místech jejích zavázání.
• hráz může být ohrožena v případě zablokování spodních výpustí v uzavřené poloze.
• teoretická průlomová vlna dosáhne objemu cca 190 mil. m³ a kulminačního průtoku 54 500 m³/s
• průlomová vlna, jejíž příčinou je vnitřní eroze hrázového tělesa, dosáhne objemu 180 mil. m³ s kulminačním průtokem 24 000 m³/s.

Rozsah ohroženého území a analýza časových a objemových možností

Průlomová vlna způsobená přelitím VD Slezská Harta při katastrofální povodni přichází do koryta se základním průtokem menším než Q1, VD Kružberk je bez porušení. V grafické příloze je zátopa označena červenou čarou.

Průlomová vlna způsobená vnitřní erozí VD Slezská Harta přichází do koryta se základním průtokem menším než Q₁

VD Kružberk je bez porušení. V grafické příloze je zatopení území označeno zelenou čarou.

Zvláštní povodeň typu 2

Maximální odtok z nádrže může na VD Slezská Harta nastat při poruše rozstřikovacích uzávěrů. Max. kapacita jednoho rozstřikovacího uzávěru je 45,2 m³/s a je menší než neškodný odtok pod nádrží (60 m³/s). Obě spodní výpusti lze na vtokové straně uzavřít rychlouzávěrnými tabulemi, a to i za plného průtoku. vznik povodně tohoto typu je nepravděpodobný.