B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Obec Branka u Opavy  (NUTS5 554197, obyvatel 1 075)

Slezská obec Branka u Opavy leží na řece Moravici severně a v těsném sousedství od jižněji položeného Hradce nad Moravicí. Obec náleží k okresu Opava, ORP Opava v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 075 obyvatel. Nachází se  5 km jižně od města Opava a rozkládá se ve  tři sta metrů širokém severojižním údolí Moravice mezi výběžky Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 255 m. Ze západní strany je obec lemována kopcem Hanuše a z východní strany Braneckým (Branským) kopcem, z něhož se nabízí pohled do opavské nížiny a při dobré viditelnosti je výhled i na Jeseníky a horu Praděd.

Obec patří k nejstarším osídleným obcím Slezska. Občanská vybavenost - obchody, autobusové i vlakové spojení - vlak tratě 315 Opava východ - Hradec nad Moravicí, pošta, veřejný vodovod a kanalizace, základní i mateřská škola, firmy a provozovny místních podnikatelů. V obci je rovněž vlastní jednotka SDH s požární zbrojnicí.

Obec leží v průměrné nadmořské výšce 264 m n.m v brázdě ("bráně") nad řekou Moravicí. Z hlediska silniční dostupnosti po Brance vede silnice I/57 vedoucí z Polské silnice č. 41 (Prudník), Krnova a Opavy a pokračuje přes Hladké Životice, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Vsetín, Valašskou Polanku, Horní Lideč až na Slovensko.

Přehrada Kružberk je ve vzdušné vzdálenosti 17 km od obce, ale už v jejím katastru neleží, ale povodňově ji může ovlivnit zvláštní povodní. Tato gravitační přehradní nádrž na řece Moravici byla vybudovaná v letech 1948–1955. Nádrž slouží k vodárenským a energetickým účelům. Její hráz je 32,6 m vysoká a v koruně její délka dosahuje 280 m. Vodní nádrž Kružberk je dlouhá 9 km

Popis území z hlediska typu a historie povodní

Území katastru obce Branka u Opavy trpí povodněmi z hlavního toku řeky Moravice, zejména při nadměrných srážkách na severní části Vítkovské vrchoviny. Rozsáhlé svodné území dílčího povodí Moravice od Jeseníků až po Hradec nad Moravicí, kde Moravice vtéká do katastru Branky u Opavy je charakteristické střednědobým náběhem povodní z letních přívalových dešťů, vysokých průtoků z jarního tání sněhové pokrývky na úbočí vrchoviny doprovázeným srážkami i bleskovými povodněmi sestupujícími z okolních vyvýšených svahů - byl tady zaznamenán pohyb svahu Braneckého (Branského) kopce v roce 1945, kdy v květnu pršelo a svah nad lomem ujel - v prostoru Vitásek především - to je to nebezpečí obecního "lesa".  Jarní tání zde negativně ovlivnilo zástavbu pod kopcem - když bylo hodně sněhu, tak zaplavilo sklepy - č.p. 48, čp. 44.

z Braneckého (Branského) kopce (377 m) nebo Pohoří do obce. V obci je na řece Moravici stanoveno záplavové území.

Doložené jsou i ledové povodně, které způsobily ledové kry a nápěchy před silničním mostem v Brance při jarním tání. Specifickým se může jevit i typ zvláštní povodně při málo pravděpodobném protržení hrází Slezské Harty a/nebo Kružberku.

Klimatické podmínky

Geografická poloha a geomorfologická stavba sledovaného území určuje základní rysy klimatu. Branka u Opavy leží v oblasti přechodu mezi oceánským a vnitrozemským podnebím a má vyrovnané vlivy pevninského a oceánského podnebí. Klimatické podmínky jsou ovlivňovány rozsáhlým horským masivem Jeseníků, které jsou zdrojnicí pramenů řeky Moravice.

Srážky

Srážkové poměry v opavském okrese jsou proměnlivé od severozápadu k jihovýchodu, což je způsobeno tzv. opavsko-krnovským dešťovým stínem. Ten vzniká tím, že se převládající západní větry zbavují své vlhkosti na západní návětrné straně Hrubého Jeseníku a na závětrné východní straně se již projevují jako suché padavé větry.

V průměru spadne za rok 621 mm vody při kolísání roční sumy od 338 mm do 938 mm na čtvereční metr. Rozdělení srážek během roku není rovnoměrné, měsíce chladné poloviny roku jsou sušší, v teplé části roku je dostatek vláhy. Největší měsíční úhrn se vyskytuje nejčastěji v červenci (31 %), méně často v červnu (20 %), srpnu (19 %), září (12 %) a květnu (11 %), ojediněle v dubnu (4 %). Nejnižší měsíční úhrn se objevuje v únoru (20 %), prosinci (19 %) a lednu (17 %). Denní maximální srážkový úhrn o hodnotě 82 mm byl naměřen 26. července 1939.

V průměru spadnou srážky ve 148 dnech roku, přičemž vydatnost větší než 1,0 mm má pouze 100 dní a vydatnost 10,0 mm a více připadá na 17 dní. Absolutně nejdelší srážková perioda byla zaznamenána v období od 18. listopadu do 12. prosince 1894 (tedy 25 dní) a nejdelší bezesrážková perioda (sucho) byla v období od 10. únova do 14. března 1893 (tedy 33 dní).

Sníh a sněhová pokrývka

Podle naměřených údajů spadne 7,4 % ročních srážek ve formě tuhé a 10,4 % jako srážky smížené. Výskyt těchto tuhých a smíšených srážek je omezen na období od října do května, kdy je možno zaznamenat jak sněžení, tak výskyt sněhové pokrývky. Průměrně padá sníh ve 37 dnech v roce při maximu v lednu (9 dní). Sněhová pokrývka se tvoří průměrně v 54 dnech roku (maximum za sledované období 1946-47 až 1967-77 je 110 dní). Největší výška nového sněhu napadaného za 24 hodin činila 26 cm, výška souvislé sněhové pokrývky dosáhla maxima 79 cm v únoru 1947.

Množství sněhových srážek z celkového ročního úhrnu srážek se zvyšuje s nadmožskou výškou. Ve výškách 200-400 m n.m. tvoří sněhové srážky přes 10% celoročních srážek, ve výškách 400-600 m n.m. přes 16 % a ve výškách 600-800 m n.m. již 23%. Ve východní části okresu je 35-40 dní se sněhovými srážkami ročně, v západní části 40-50 dní.